S056 - Staronová synagoga v Praze

Předlohou modelu je Staronová synagoga v Praze, kterou najdete na adrese:
Červená, Staré město, 110 00 Praha 1, Česká republika

Historie Staronové synagogy v Praze:
K nejzachovalejším památkám bývalého židovského ghetta patří Staronová synagoga. Navzdory asanaci, která postihla okolí stavby, zůstal středověký charakter místa zachován. Synagoga byla postavena v poslední třetině 13. století, pravděpodobně v souvislosti s privilegiem krále Přemysla Otakara II., ve kterém přislíbil Židům jistá ekonomická a občanská práva. Staronová synagoga je druhou nejstarší synagogou v Evropě. Nejstarší stojí v Toledu, ta ovšem neslouží původnímu účelu. Další starší synagoga stála ve Wormsu, ale tato byla nacisty vyhozena do vzduchu. Staronovou synagogu stavěli cisterciáci, neboť Židé nesměli po lateránském koncilu vykonávat žádná řemesla a rukodělné práce. Tento církevní řád přinesl z jižní Francie Podunajím do jižního Německa, Rakouska a dále do Čech gotiku. Cisterciáci stavěli v té době kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna na úpatí Šumavy a byli pozváni do Prahy, aby zde postavili klášter klarisek a zmíněnou synagogu. Původní jméno bylo Nová škola, během doby se změnilo na Staronová. Se vznikem synagogy a s jejím jménem souvisí také mnohé legendy. Podle dvou z nich přinesli andělé z ruin chrámu v Jerusalemě kameny pro stavbu této synagogy. Podle jedné verze pak ze starých kamenů vznikla nová synagoga, tedy staronová. Podle druhé verze byly tyto kameny přineseny pod podmínkou, že až se poslední Židé budou vracet do Jerusalema, budou tyto kameny anděly znovu odneseny do Jerusalema pro znovuvybudování chrámu. Pod podmínkou zní v hebrejštině al t´nai. Z tohoto al t´nai se vyvinulo německé altneu, což znamená česky staronová. A tak dostaneme z Al t´nai synagogy, kde by byl správný překlad Podmíněná synagoga, Staronovou synagogu. Stavba je typická pro cistercko – burgundskou stavební huť. Dvoulodní budova je nesena dvěma sloupy, s křížovými klenbami, na konzolách jsou ornamenty s rostlinnými motivy. Synagoga má dvanáct gotických oken. Pravděpodobně se jedná o židovskou symboliku – dvanáct kmenů Izraele. Pět oken je na jihu, dvě na západě, pět na severu. Okna jsou velmi malá a úzká. Z toho lze usuzovat, že za pogromu měla synagoga sloužit Židům též jako úkryt. Dvě kulatá okna na východě pochází z doby barokní. Zvenku jsou zdi zesílené pilíři. Na počátku 17. století byla k západní a severní stěně přistavěna chodba, která slouží jako galerie pro ženy. Předsíň je zároveň nejstarší částí synagogy a pravděpodobně sloužila jako modlitebna do té doby, než byla synagoga dostavěna. Nade dveřmi do hlavního prostoru se nachází ranně gotický tympanon s reliéfem, na kterém je vinný keř se dvanácti hrozny vyrůstající z dvanácti kořenů symbolizující dvanáct kmenů izraelských. Dvoulodní klenbu v hlavní prostoře synagogy nesou dva sloupy, které připomínají Jeruzalémský chrám. Mezi nimi se nachází bima (almemor), na východní straně synagogy schránka na toru (aron ha kodesh). Většina ozdobných kamenných částí nese rostlinné ornamenty, klenba byla původně zdobena freskami. Na stěnách se dosud nachází několik hebrejských nápisů. Kolem stěn jsou lavice pocházející z 20. století. Podle paprsků vycházejícího slunce pronikajících malým okénkem na východní stěně se řídily začátky modliteb. V roce 1883 byla synagoga restaurována architektem Mockerem (tento architekt pracoval i na dostavbě katedrály sv. Víta). Poslední přestavba proběhla v roce 1966. V hlavní prostoře byly restaurovány nápisy a skleněná okna dostala nové výplně. Dnes stojí Staronová synagoga díky mnoha protipovodňovým navážkám pod úrovní okolního terénu. Je centrem duchovního života Pražské židovské náboženské obce, dodnes se zde konají bohoslužby a modlitby. Synagoga je s výjimkou některých židovských svátků přístupná veřejnosti.